Igor Dostál

Uspořádat charitativní koncert, výstavu či vernisáž. Zorganizovat dobročinný knižní bazar nebo provozovat putovní knihovnu generující peníze pro ty, kteří je potřebují. Pro grafika a novináře Igora Dostála (30) ze Zlína to není žádný problém. Když může, velmi rád pomůže. A dá se říct, že komukoliv.

Před šesti lety založil web Zlínský nočník. Funguje na dobrovolné bázi, bez komerčních reklam. Nenajdete na něm negativní zprávu. Naopak upozorňuje na to, co se lidem daří. „Nastavil jsem zásady, které vytvářejí z Nočníku alternativu ke klasickým, často negativně laděným médiím. Takže žádná politika, žádné špatné zprávy, bulvár, krimi, katastrofy. Lidé vědí, že když si chtějí odpočinout a dozvědět se pozitivní informace, zjistit, co se děje v regionu, a přečíst si o lidech, kteří něco tvoří, u nás to najdou,“ popisuje Igor Dostál koncept Zlínského nočníku.

Právě hojně navštěvovaný server je garantem či partnerem desítek různých akcí ročně. Velká část z nich má charitativní podtext. Pod patronátem Zlínského nočníku zorganizoval Dostál například projekt Book2Go, volně přístupnou knihovnu umístěnou na frekventovaném místě ve městě. Lidé mají možnost vzít si knihu zdarma nebo prostřednictvím DMS podpořit některou z neziskových organizací.

Dostál také minimálně čtyřikrát do roka pořádá KnihoTrh. Z každé prodané knihy putuje 20 korun na dobročinné účely. „Většinou prodáme přes sto knih. Výtěžek jde přímo konkrétní osobě. Dneska je tolik lidí, kteří potřebují pomoci, že nemáme problém najít někoho, koho podpoříme,“ usmívá se sympatický třicátník.

Knihy získává od soukromých dárců nebo z antikvariátů. Sám je třídí podle žánrů i velikosti, na vlastní náklady tiskne jednotné přebaly a doplňuje knihovnu, která je nyní umístěna v jednom ze zlínských nákupních center. Kromě toho dvakrát ročně zaveze vybrané výtisky do dětských domovů. „Tato činnost dává smysl. Je s tím sice hodně práce, ale stojí to za to, protože lidem děláme radost a současně vracíme staré knihy do života,“ říká mladý grafik.

Jeho zaměstnání mu umožňuje pomáhat neziskovým organizacím i jinak. Vytváří pro ně grafické návrhy, vymýšlí projekty. Někdy se dokonce přihlásí o práci sám. „Když vidím loga některých neziskovek, tak jim zavolám a navrhnu něco nového, často i zadarmo, protože vím, že vlastního grafika nemají a finance musí používat na jiné věci,“ popisuje Dostál. „Nemám tu odvahu a odhodlání, abych se přímo staral o vážně nemocné lidi, zraněná zvířata nebo pomáhal v ulicích bezdomovcům, ale obdivuji lidi, kteří to dokážou, a snažím se jim pomoct alespoň tím, co umím,“ dodává.

Když před lety objevil web Umsemumtam.cz sdružující profesionály z různých oborů pomáhající neziskovým organizacím, měl jasno. Chtěl pomoci, takže se zaregistroval a nabídl své služby. Za svou aktivitu získává na webu body. „Rozjelo se to rychle. Reference byly tak dobré, že se ze mě postupem času stal nejaktivnější dobrovolník. Sice jsem toho za poslední rok udělal málo, ale pořád mám nejvíce bodů. Nikdo mě nepřeskočil, což mě na jednu stranu těší, ale na druhou stranu je to špatně. Už měl být někdo přede mnou,“ vyzývá ostatní.

Někdy odvede práci zcela zadarmo, jindy si vezme odměnu, která je však mnohem nižší než při stejné činnosti v komerčním sektoru. „Nemám s tím problém, protože vím, jak neziskovky fungují. Jde jen o můj čas a práci, další vstupní náklady nemám. Pokud mám chvilku, jdu do toho. Ročně udělám desítky zakázek pro neziskovky,“ prozrazuje Dostál.

Ve Zlínském nočníku řídí tým patnácti dobrovolníků. Píše články, fotí a natáčí různé akce, pro které umí sehnat prostory, moderátory, hudební doprovod a zajistit patřičnou propagaci. Opět bez nároku na honorář. „Žádná akce pro nás není malá. Děláme třeba vernisáže debutujícím autorům. Dodají fotky nebo obrazy, my je vytiskneme, seženeme sponzory. Vyrobíme plakáty, zařídíme prostory, mediální partnerství, propagaci, zajistíme hudbu i moderátora. Většinou má taková akce dobročinný rozměr,“ popisuje. „Snažíme se podporovat mladé aktivní lidi. Někdy s nimi uděláme úplně první rozhovor v jejich kariéře. Naše témata někdy přebírají i klasická média, což je v pořádku a těší nás to,“ dodává.

V loňském roce Igor Dostál uspořádal první oficiální výstavu fotografií hokejistů zlínského PSG. Věnoval ji skalnímu fanouškovi, který je sice na vozíku, ale jezdí fandit svému týmu i na venkovní zápasy. „Na akci přišli samotní hokejisté, pozdravili se s ním, dostal doživotní členství ve fanklubu, promo předměty a pozvánku do kabiny. Splnil se mu sen. Několik fotek jsme vydražili a částku mu předali. Mám rád, když jsou všichni spokojení,“ podotýká Dostál.

Když má volný čas, rád sportuje nebo hraje na bicí v kapele. O popularitu spojenou s jeho dobročinností příliš nestojí. O pořádání všech akcí mluví v množném čísle. Ale je jasné, že otcem většiny charitativních myšlenek je on sám. „Dělám to jen tak. Pomáhat by měla být norma. Spoustu věcí dělám zadarmo nebo za velmi málo, protože mi přijde hanebné říct neziskovce za hodinu práce normální cenu, když vím, že na ni nemají. Mohl bych se někde nechat zaměstnat, mít stálý příjem, ale to bych nestihl dělat to, co mě baví,“ uzavírá mladý podnikatel.