“Je to někdy náročné, vysilující. Člověk uvažuje o smysluplnosti své práce.”
Angelika
Řádová sestra
S kluky, o které se stará, občas hraje šachy. Je to jedna z cest, jak jim být blíž, a je v tom i trochu symboliky. „Moje práce je často jako taková šachová partie,“ říká sestra Angelika.
<p>Říct o Angelice, že je jen řádovou sestrou, by bylo málo. Původní profesí je zdravotní sestra, vystudovala pedagogiku a ošetřovatelství na Univerzitě Karlově a také dramatickou výchovu na DAMU. Devět let se starala o komunitu sester, učila na zdravotnické škole, pracovala na detoxu pro mladistvé.</p>
<p>„Už při studiu mě zajímal ten pubertální věk, který s sebou nese spoustu problémů, které systém neumí vyřešit. Mladí lidé často nevědí, co se sebou,“ vysvětluje Angelika. V řádu složila slib milosrdenství a vrací se i k historii prvních boromejek, které ošetřovaly nemocné morem. „A kdo je dneska nemocný morem? Možná jsou to právě ti, kteří mají problémy s drogami. Dostávají se na okraj společnosti, stává se z nich odpad,“ hledá paralelu.</p>
<p>Z jejího vyprávění je jasné, že ji práce s kluky z problémových poměrů baví a naplňuje. Cítila to už před deseti lety, kdy si ji do svého týmu vyhlédl vedoucí ústavu. „Když mě oslovil, brala jsem to jako boží výzvu. Vnitřně jsem cítila, že bych něco takového chtěla dělat, ale asi bych se sama neodhodlala, kdyby ta výzva nepřišla zvenku,“ popisuje.</p>
