Miloslava Samcová

Úřednice

Miloslava Samcová dokáže z obyčejného zákoutí udělat krásné místo pro odpočinek.
<p>Nejde jen o řeči, tahle žena od r&aacute;ny pracuje na tom, aby bylo kr&aacute;sn&eacute; nejen okol&iacute; jej&iacute;ho rodn&eacute;ho ml&yacute;na. &bdquo;Stač&iacute; p&aacute;r plechovek barvy, a pěkně to prokoukne,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; Miloslava Samcov&aacute; a začne vypr&aacute;vět, jak se dostala k opravov&aacute;n&iacute; kř&iacute;žků.</p> <p>Nebylo j&iacute; lhostejn&eacute;, že se mal&yacute;m historick&yacute;m pam&aacute;tk&aacute;m věnuje tak m&aacute;lo pozornosti a postupně ch&aacute;traj&iacute;. Zji&scaron;ťovala, zda by opravy nemohla zajistit obec. Napoprv&eacute; tam v&scaron;ak nepochodila. Pro ni to ale neznamenalo konec snažen&iacute;. Sb&iacute;rala rady od restaur&aacute;torů, kamen&iacute;ků i kov&aacute;řů, aby se naučila, jak kř&iacute;žky renovovat sama. &bdquo;Zkusila jsem opravit nejdř&iacute;v n&aacute;&scaron; kř&iacute;žek po pradědovi a dopadlo to dobře. Pak přib&yacute;valy dal&scaron;&iacute;,&ldquo; popisuje. O jej&iacute; pr&aacute;ci byl r&aacute;zem z&aacute;jem u obc&iacute; i soukrom&yacute;ch majitelů kř&iacute;žů. &bdquo;Od t&eacute; doby jsem na T&aacute;borsku opravila už tři des&iacute;tky kř&iacute;žů,&ldquo; dod&aacute;v&aacute; Miloslava Samcov&aacute;.&nbsp;</p> <p>Člověk by to do n&iacute; na prvn&iacute; pohled neřekl, ale tahle d&aacute;ma se neboj&iacute; vz&iacute;t do ruky motorovou pilu, když je třeba. Někter&aacute; m&iacute;sta jsou zarostl&aacute; tak, že trv&aacute; i dvě hodiny, než pročist&iacute; n&aacute;lety a ke kř&iacute;ži se dostane. &bdquo;Ko&scaron;&iacute;k s n&aacute;řad&iacute;m m&aacute;m v&nbsp;autě poř&aacute;d,&ldquo; usm&iacute;v&aacute; se nad k&aacute;vou. Jej&iacute; snahu&nbsp;ocenila i Nadace Karla Janečka, kter&aacute; j&iacute; udělila titul Laskavec. Ten z&iacute;sk&aacute;vaj&iacute; lid&eacute;, kteř&iacute; nezi&scaron;tně pom&aacute;haj&iacute; ve sv&eacute;m okol&iacute;.&nbsp;Kromě amat&eacute;rsk&eacute; restaur&aacute;torky se z Miloslavy&nbsp;postupně stala i amat&eacute;rsk&aacute; historička. To když se zaj&iacute;m&aacute;, proč byl kř&iacute;žek postaven a kdy. &bdquo;Hodně z nich je věnov&aacute;no synům padl&yacute;m ve v&aacute;lce. Jejich rodiny je stavěly u hranic sv&yacute;ch pol&iacute;,&ldquo; vysvětluje.</p> <p>V posledn&iacute; době r&aacute;da nat&iacute;r&aacute; star&eacute; vodn&iacute; pumpy, kter&eacute; dodnes mnohde stoj&iacute;. &bdquo;Stejně jako v&scaron;echno, co souvis&iacute; s vodou, maj&iacute; b&yacute;t i pumpy kr&aacute;sně modr&eacute;,&ldquo; podot&yacute;k&aacute; Samcov&aacute;. Po okol&iacute; rodinn&eacute;ho ml&yacute;na opravuje a stav&iacute; lavičky, aby si lid&eacute; v př&iacute;rodě mohli na chv&iacute;li sednout a odpočinout si.</p> <p>Chtěla, aby v&nbsp;cel&eacute;m regionu mohly st&aacute;t jednotn&eacute; stylov&eacute; lavičky propojen&eacute; turistickou stezkou. Svůj n&aacute;pad navrhla jako region&aacute;ln&iacute; projekt. Z&nbsp;pl&aacute;nu ale se&scaron;lo, obce projevily miziv&yacute; z&aacute;jem. &bdquo;Tehdy se to nepovedlo, ale mysl&iacute;m, že dnes už by to bylo jinak. Obce vedou často mlad&iacute; lid&eacute;, a ti se o okol&iacute; a o to, jak se lidem žije, zaj&iacute;maj&iacute; v&iacute;c než předchoz&iacute; generace. Vracej&iacute; se ztracen&aacute; pouta k&nbsp;př&iacute;rodě,&ldquo; mysl&iacute; si Miloslava Samcov&aacute;.</p> <p>&Uacute;sil&iacute; o kr&aacute;sněj&scaron;&iacute; svět nevzd&aacute;v&aacute;. Jej&iacute;m nejnověj&scaron;&iacute;m n&aacute;padem jsou &bdquo;včel&iacute; zahr&aacute;dky&ldquo; &ndash;&nbsp; m&iacute;sta s&nbsp;medonosn&yacute;mi květinami. Se svou dcerou teď chyst&aacute; den pro rodiny s dětmi, kter&yacute;m chtěj&iacute; uk&aacute;zat, jak jsou včely důležit&eacute;. &bdquo;Někdy kvůli těm n&aacute;padům sl&yacute;ch&aacute;m, že jsem donkichot. Ale klidně si nech&aacute;m vynadat, když v&iacute;m, že ta věc m&aacute; smysl a někomu t&iacute;m třeba uk&aacute;žu cestu,&ldquo; dod&aacute;v&aacute; sv&eacute;r&aacute;zn&aacute; žena.</p> <p>Nejv&iacute;c ji pr&yacute; tě&scaron;&iacute; to, když v&nbsp;jej&iacute;ch z&aacute;měrech někdo dal&scaron;&iacute; pokračuje, když něco začne a ostatn&iacute; se přid&aacute;vaj&iacute;. Stejně jako když před sedmi lety před V&aacute;nocemi připravila charitativn&iacute; večery v kapličk&aacute;ch v&nbsp;okol&iacute;. V&nbsp;rozsv&iacute;cen&eacute; kapličce vystavila autorsk&yacute; betl&eacute;m a lid&eacute; se potkali při koled&aacute;ch a v&aacute;nočce.</p> <p>Pen&iacute;ze vybran&eacute; od lid&iacute;, kteř&iacute; se při&scaron;li do kapliček pod&iacute;vat, poslala do Diakonie ČCE Rolnička v&nbsp;Soběslavi. Akce se zal&iacute;bila natolik, že dal&scaron;&iacute; rok už proběhla bez n&iacute;.&nbsp; &bdquo;Dř&iacute;v se kapličky v&nbsp;zimě neotev&iacute;raly vůbec, teď tahle akce prob&iacute;h&aacute; každ&yacute; rok. L&iacute;b&iacute; se mi, když dok&aacute;žu nějak&yacute; n&aacute;pad poslat d&aacute;l.&ldquo;&nbsp;&nbsp;</p> 1